Evropská legislativa zásadně mění pravidla pro bytové domy. Co začne platit od roku 2026?

Přísnější požadavky na energetickou náročnost budov

Nová verze směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) nastavuje přísnější standardy pro novostavby i rekonstrukce. Od roku 2030 budou muset všechny nové budovy v EU splňovat standard tzv. budov s nulovými provozními emisemi, veřejné budovy dokonce už od roku 2028.

Směrnice se ale zaměřuje i na stávající budovy, které tvoří většinu bytového fondu v Evropě. Každý stát musí připravit národní plán renovací, který stanoví minimální úroveň energetických úspor u starších objektů. Cílem je urychlit tempo zateplování, výměny zdrojů tepla a celkové modernizace panelových i činžovních domů.

Kromě toho budou nově sjednoceny energetické štítky a zpřísní se kontrola skutečného energetického výkonu budovy. Hodnocení už nebude zaměřeno jen na spotřebu energie, ale také na uhlíkovou stopu budovy v celém jejím životním cyklu.

Vytápění a provoz budov: odklon od fosilních paliv

Evropská legislativa klade důraz na postupné opuštění fosilních paliv v budovách. Nové normy podporují přechod na tepelná čerpadla, ekologické zdroje tepla, solární systémy a hybridní řešení, která výrazně snižují emise i spotřebu energie.

V rámci nových pravidel se očekává:

• postupné ukončení podpory kotlů na fosilní paliva,

• preferování nízkoteplotních a obnovitelných systémů vytápění,

• povinnost technické připravenosti budov na instalaci obnovitelných zdrojů,

• důraz na inteligentní regulaci a monitorování spotřeby energie.

Nové standardy se dotknou i systémů větrání, chlazení a ochrany proti přehřívání, protože klimatické změny přinášejí extrémnější teplotní výkyvy, které musejí budovy zvládat.

Energetická efektivita jako hlavní kritérium

Nová verze směrnice o energetické účinnosti ukládá členským státům povinnost aktivně snižovat spotřebu energie ve všech sektorech. Pro bytové domy to znamená především tlak na úspory při provozu a renovacích.

Evropa usiluje o to, aby do roku 2030 došlo k výraznému snížení konečné spotřeby energie. To se promítne například do:

• povinných auditů a systémů energetického managementu u větších objektů,

• plánování rekonstrukcí s ohledem na maximalizaci úspor,

• větší odpovědnosti vlastníků a správců domů za dlouhodobý energetický výkon budov.

Nová pravidla pro výstavbu a digitalizaci budov

EU klade důraz na koncept tzv. „budov budoucnosti“, tedy staveb, které jsou připraveny na nové technologie i změny energetických toků. To znamená, že novostavby budou muset být vybaveny nebo alespoň technicky připraveny na:

• instalaci fotovoltaiky,

• připojení tepelných čerpadel,

• systémy chytré regulace a řízení spotřeby,

• infrastrukturu pro nabíjení elektromobilů,

• moderní větrací systémy.

Připravovaná legislativa dále podporuje digitalizaci stavebního sektoru a sledování provozních parametrů budov v reálném čase. Cílem je lepší kontrola kvality výstavby, účinnější řízení spotřeby a snazší údržba.

Co to znamená pro Českou republiku?

Česko musí všechny uvedené změny implementovat do domácích zákonů do roku 2026, což se dotkne:

• stavebního zákona,

• vyhlášek o technických požadavcích na budovy,

• zákonů o hospodaření energií,

• dotačních programů na renovace,

• pravidel pro vytápění a provoz budov.

Pro vlastníky bytových domů to znamená, že investice do moderních systémů vytápění, zateplení, řízení spotřeby či obnovitelných zdrojů se stanou nejen doporučením, ale mnohdy povinností.

Evropská unie směřuje k rychlé transformaci budov směrem k energetické soběstačnosti, nízkým emisím a lepší kvalitě vnitřního prostředí. Rok 2026 bude pro členské státy klíčový — tehdy musí nové předpisy vstoupit do platnosti a začne probíhat systematická modernizace bytového fondu.

Tyto změny znamenají velkou výzvu, ale také příležitost pro modernizaci českého bydlení a výrazné snížení provozních nákladů rodin i bytových družstev. Pokud chceš, mohu připravit i analýzu toho, jak přesně se budou české zákony upravovat a co to bude znamenat pro majitele bytů, developery a SVJ.