Novinka od 1. ledna 2026: Odpojování od tepla pro neplatiče mění systém bydlení v Česku

Dosud platil v České republice princip, podle kterého byla dodávka tepla považována za veřejnou službu s vysokou mírou ochrany spotřebitele. To znamenalo, že i při opožděných platbách bylo relativně obtížné odebíranou energii omezit bez soudního rozhodnutí nebo jiné dlouhotrvající administrativní procedury. Nová úprava tyto bariéry ruší a dává teplárenským společnostem širší pravomoci řešit dlužné pohledávky přímým odpojením odběru tepla.

Praktickým dopadem tohoto kroku je, že nezařazené nebo neplatičské domácnosti mohou být od tepla odpojeny již po uplynutí určité lhůty definované ve smlouvě a zákoně. Předpokládá se, že se bude jednat o několikaměsíční prodlení s platbami, po kterém dodavatel může provést odstavení konkrétního bytu nebo jednotky z distribuční sítě. Zásadní je, že tato možnost platí pouze v případě individuálních odběrů tepla v rámci bytových domů, nikoli plošného odstavení celého objektu, aby nebyla ohrožena dodávka pro ostatní obyvatele.

Tento krok vyvolává značnou debatu mezi odborníky, zástupci dodavatelů energií, ale i mezi samosprávami a neziskovými organizacemi. Zastánci nové úpravy argumentují, že je to dlouho očekávané opatření, které zlepší platební disciplínu a sníží tlak na ty spotřebitele, kteří své závazky vůči dodavatelům tepla plní řádně. Dodavatelé často čelí situacím, kdy dlužné pohledávky narůstají do výše, která ohrožuje jejich provoz a dlouhodobou udržitelnost.

Kritici však upozorňují na sociální dopady, zejména v zimním období, kdy je teplo nezbytné pro zdraví a bezpečné bydlení. Podle nich by odpojování nemělo probíhat bez předchozího vyčerpání všech jiných možností, jako jsou splátkové dohody, pomoc státních a městských sociálních programů nebo využití energií z fondů a dotací. V této souvislosti se objevují názory, že by legislativa měla obsahovat přísná pravidla, které by zajistily ochranu zejména zranitelných skupin obyvatel.

Pro bytová družstva a společenství vlastníků jednotek znamená nová úprava nutnost přehodnotit své vnitřní předpisy i smluvní podmínky s dodavateli tepla. Důrazně se doporučuje, aby tyto subjekty aktualizovaly platební řády a mechanizmy vymáhání pohledávek tak, aby odrážely novou legislativní realitu a minimalizovaly riziko finančních ztrát. Zároveň budou muset komunikovat s obyvateli o tom, jaké kroky budou následovat v případě prodlení s platbami, aby předešly nedorozuměním a nechtěným odpojením od systému.

Na evropské úrovni se situace liší. V některých zemích je odpojování neplatičů od tepelného zásobování již běžnou praxí, ale doprovází je přísná sociální pravidla a ochranné mechanismy ve prospěch domácností s nízkými příjmy. Jinde jsou opatření spíše orientována na adaptivní tarifní modely a zvýhodněné sazby pro sociálně ohrožené skupiny, aby se vyhnulo fyzickému přerušení dodávky tepla. Česká úprava tak přichází v kontextu širší evropské diskuse o tom, jak skloubit finanční stabilitu dodavatelů energií s ochranou spotřebitelů v měnícím se energetickém prostředí.

Celkově je nový zákonný rámec z roku 2026 považován za významný krok k modernizaci energetického trhu a posílení platební disciplíny, ale zároveň přináší nové výzvy v oblasti sociální spravedlnosti a komunikace mezi dodavateli, správci domů a koncovými uživateli. Je zřejmé, že jeho úspěšná implementace bude vyžadovat nejen precizní právní nastavení, ale také dostatečnou informovanost obyvatel a koordinaci s sociální politikou na místní i národní úrovni.