Technická správa budov v EU prochází transformací: fotovoltaika, digitalizace a nová legislativa

Technická správa budov v Evropské unii vstupuje do nové fáze, kterou formuje kombinace legislativních změn, technologického pokroku a rostoucího tlaku na energetickou efektivitu. Klíčovou roli v této transformaci hraje revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která zásadně mění požadavky na provoz, správu i výstavbu bytových a komerčních objektů.

Jedním z hlavních trendů je přechod k bezemisním budovám. Evropská legislativa stanovuje, že všechny nové budovy budou muset od roku 2030 splňovat standard nulových emisí, přičemž veřejné budovy už od roku 2028. Současně mají členské státy snížit průměrnou spotřebu energie v rezidenčním sektoru o přibližně 16 % do roku 2030 a až o 20–22 % do roku 2035.

Zásadní změnou je také masivní nástup fotovoltaiky přímo v budovách. Evropská unie zavádí tzv. „Solar Rooftop Standard“, který postupně ukládá povinnost instalace solárních technologií na střechy budov. Již od roku 2026 musí nové veřejné a větší nebytové objekty počítat s instalací solárních systémů a do roku 2030 se tato povinnost rozšíří i na nové bytové domy.

Potenciál této změny je zásadní. Podle evropských odhadů by implementace těchto opatření mohla přinést instalaci až 150–200 GW nové střešní fotovoltaiky do roku 2030, což odpovídá výrobě elektřiny pro desítky milionů domácností.

Vedle legislativy se rychle mění i samotný provoz budov. Moderní technická správa dnes zahrnuje pokročilé systémy řízení energií, digitalizaci a integraci budov do energetických sítí. Budovy se tak postupně transformují z pasivních spotřebitelů na aktivní prvky energetiky, schopné vyrábět, ukládat i sdílet energii.

Silný trend potvrzuje i vývoj ve střední Evropě. V bytových domech roste důraz na vlastní výrobu elektřiny, která umožňuje výrazně snížit náklady na energie. V praxi to znamená instalaci fotovoltaiky na střechách bytových domů a její sdílení mezi jednotlivými byty, což může vést k citelnému snížení účtů za elektřinu. Tento model se postupně stává standardem zejména u novějších projektů a rekonstruovaných objektů.

Technická správa budov zároveň reaguje na širší energetickou transformaci. Dochází k postupnému útlumu podpory fosilních zdrojů – například od roku 2025 již není možné finančně podporovat instalace samostatných kotlů na fosilní paliva. Současně roste význam tepelných čerpadel, bateriových úložišť a inteligentních systémů řízení spotřeby.

Významnou novinkou je také zavádění tzv. „renovačních pasů budov“ a digitalizace energetických průkazů. Ty mají vlastníkům a správcům poskytovat detailní plán postupné modernizace budovy a umožnit lepší řízení investic do energetických úspor.

Z pohledu správců nemovitostí to znamená zásadní změnu role. Technická správa již není pouze o údržbě a provozu, ale stále více o strategickém řízení energie, investic a dlouhodobé hodnoty nemovitosti. Správci musí pracovat s daty, optimalizovat spotřebu a aktivně řídit energetické toky v budově.

Evropský stavební sektor tak směřuje k modelu, kde budou budovy energeticky soběstačné, technologicky propojené a schopné reagovat na výkyvy trhu s energiemi. Pro vlastníky bytových domů, developery i správce to znamená jediné: kdo se na tuto změnu připraví včas, získá zásadní konkurenční výhodu v prostředí, které bude stále více regulované, ale zároveň plné nových příležitostí.