Nové evropské předpisy pro bytové domy: co čeká jejich obyvatele v příštích letech

Evropská unie v posledních dvou až třech letech zásadně přepracovala pravidla pro energetickou efektivitu a hospodaření s teplem v budovách. Nejvýznamnějším krokem je přijetí nové verze směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která byla schválena v roce 2024 a kterou členské státy musí do svého právního řádu převzít do roku 2026. Cílem je postupně přetvořit celý evropský fond budov tak, aby byl do roku 2050 prakticky bezemisní.

Snížení spotřeby a renovace nejhorších budov

Podle nových pravidel musí státy zajistit, aby průměrná spotřeba primární energie v bytových domech klesla do roku 2030 o 16 procent a do roku 2035 o 20 až 22 procent oproti úrovni roku 2020. Výrazný důraz je kladen na renovaci nejhůře hodnocených budov – právě ty mají tvořit více než polovinu plánovaných úspor. Prakticky to znamená, že bytové domy s nejhorší energetickou třídou budou muset projít zateplením, výměnou oken nebo instalací modernějších technologií.

Nové budovy s nulovými emisemi

Od roku 2028 se všechny nové veřejné budovy a od roku 2030 také nové bytové domy musí stavět jako tzv. „zeroemission buildings“. Takové budovy mají mít velmi nízkou energetickou spotřebu a energii, kterou potřebují, si z větší části vyrábět z obnovitelných zdrojů. Součástí těchto pravidel je i povinnost, aby nové domy byly připraveny na instalaci solárních panelů, což má snížit náklady na budoucí rozšíření fotovoltaiky.

Postupný konec fosilních kotlů

Velkou změnou je také plánované ukončení používání kotlů na fosilní paliva. Od roku 2025 již nebude možné získat dotaci na jejich instalaci a do roku 2040 mají být z evropských budov zcela odstraněny. Náhradou budou zejména tepelná čerpadla, solární systémy nebo hybridní řešení, která kombinují více obnovitelných technologií.

Plány renovací a podpora obyvatel

Směrnice zavádí i nové nástroje, které mají renovace usnadnit. Každá budova bude moci získat tzv. „renovation passport“ – plán postupné rekonstrukce krok za krokem. Členské státy musí navíc připravit národní plány renovací s jasnými milníky pro roky 2030, 2040 a 2050 a nabídnout poradenství prostřednictvím specializovaných center. Součástí legislativy je také ochrana nájemníků před zneužitím situace po rekonstrukci, například skokovým zvýšením nájemného.

Co to znamená pro obyvatele bytových domů?

Pro vlastníky i nájemníky se chystají zásadní změny. V následujících letech se více než kdy dříve vyplatí sledovat dotační programy na zateplení, modernizaci vytápění či instalaci solárních panelů. Nové normy přinesou vyšší nároky na stavební standardy, ale také možnost výrazně snížit účty za energie a zlepšit komfort bydlení. Evropská unie sází na to, že díky modernizacím se podaří snížit nejen emise skleníkových plynů, ale i energetickou chudobu, která postihuje miliony domácností.