Nové legislativní požadavky na bytové domy v Česku v roce 2026

Jedním z klíčových pilířů je další zpřísnění energetických standardů budov. Nové požadavky na energetickou náročnost se promítají do povinnosti zlepšovat tepelně technické parametry stávajících domů, především výměnou oken, zateplením obvodového pláště a optimalizací vytápění. V praxi to znamená, že společenství vlastníků a bytová družstva budou muset připravit plány modernizace, které zajistí dosažení nižší energetické třídy budovy v termínech stanovených zákonem.

Pro bytové domy s centrálními systémy vytápění se nově uplatní i požadavky na měření a fakturaci tepla podle spotřeby jednotlivých domácností. To přináší nutnost instalace moderních měřičů a regulátorů, které umožní objektivní nastavení spotřeby tepla a případné snížení nákladů pro konečné uživatele. Tento krok dále reflektuje snahu přesunout systém od plošného paušálního účtování k transparentnějšímu modelu, kde je odměněn každý vlastní úsporný krok uživatele.

Další oblastí změn je posílení požadavků na bezpečnost a údržbu společných částí budov. Nové normy stanovují přísnější pravidla pro pravidelné kontroly výtahů, rozvodů plynu, elektroinstalace a dalších technických zařízení, a to s cílem minimalizovat riziko havárií a zvýšit bezpečnost obyvatel. Tyto povinnosti mohou znamenat zvýšení provozních nákladů, ale zároveň přispívají k vyšší ochraně zdraví a majetku.

V roce 2026 se také mění pravidla týkající se odpadového hospodářství a recyklace stavebních materiálů při rekonstrukcích a údržbě bytových domů. V souladu s principy cirkulární ekonomiky budou mít investoři a správcové povinnost evidovat materiály vzniklé demolicí či rekonstrukcí a zajistit jejich maximální využití prostřednictvím recyklace. To přináší nejen ekologický benefit, ale i nový administrativní režim, který bude třeba nastavit v praxi.

V kontextu evropské legislativy lze tyto změny vnímat jako součást širšího trendu. V celé Evropské unii se prosazuje jednotná metodika hodnocení energetické náročnosti budov, podpora obnovitelných zdrojů a povinné energetické průkazy pro všechny typy rezidenčních objektů. Řada zemí západní Evropy již dříve implementovala přísnější standardy, které kladou důraz i na pasivní nebo téměř nulovou spotřebu energie, a to i u stávajících budov prostřednictvím fondů a dotací.

V rámci evropské legislativy se rovněž výrazně rozšiřuje tlak na digitalizaci správy budov. To znamená zavádění inteligentních systémů, které sledují spotřebu energií v reálném čase, umožňují vzdálené řízení technologií a podporují lepší rozhodování při údržbě. Česká praxe se přitom postupně přibližuje tomuto modelu, ačkoliv tempo změn je rozdílné napříč regiony i typy bytových domů.

Celkově lze očekávat, že legislativní změny vstupující v účinnost v roce 2026 povedou k vyšší energetické a environmentální kvalitě bytového fondu v Česku. Zároveň však přinesou nové výzvy pro vlastníky a správce, kteří budou muset inovovat technické i organizační postupy. Pro úspěšnou implementaci je klíčové dostatečné plánování, orientace v právních požadavcích a využití dostupných dotačních programů, které mohou zmírnit finanční zátěž spojenou s přechodem na nové standardy.